Loos vila th Za hlavní budovou cukerní rafinerie směrem východním byl postaven v roce 1914 na zakázku brněnského podnikatele a jejího ředitele dr. Viktora Bauera rodinný dům se zahradou podle plánů vynikajícího architekta Adolfa Loose. Byla to první stavba s rovnou střechou na Moravě. Stavba je chráněnou funkcionalistickou kulturní památkou.

 

Loosem navržená rodinná vila Bauerových je považována za první dům s plochou střechou na našem území a je snad vůbec prvním projevem avantgardní architektury v českých zemích. Vila je situována jihovýchodním směrem od hlavní tovární budovy a je obklopena parčíkem – někdejší zahradou. Jde o volně stojící protáhlou symetrickou kubickou stavbu se zvýšenou prostřední částí na obdélníkovém půdorysu. Ve všech podlažích je dodržena třítraktová dispozice. Snížené části na obou zrcadlových stranách zároveň slouží jako terasy. Pergoly, které je rámovaly, byly posazeny o trochu níže než plošně pokrytá střední hmota, čímž byly vytvořeny tři stupně terasovité siluety (tj. stavba vznikla v době ověřování Loosových myšlenek a prvních užití orientálního principu terasové výstavby). Dvouramenné schodiště vysazené před hmotu vede dolů do zahrady od střední lodžiové terasy, která je z jedné poloviny překryta vyříznutým otvorem do hmoty vily a vymezenými symetricky výškově uskakující předprsní stěnou. Tento motiv vytváří Loosovi vlastní plasticitu, kterou rozvíjel na svých dalších stavbách. Tato lodžiová terasa se schodišti, s centrální halou, mající vazbu na vnitřní středovou podélnou chodbu vily, je nosným dominantním prvkem určujícím neokázalou, střídmou noblesu a kultivovanost objektu. Ta je umocněna v patře vsazenými koncovými terasami s pergolami a horizontální linkou atiky rovné střechy. Fasády nad vysokým sokem jsou hladce omítnuty a jsou prolomeny pravoúhlými okny se čtvercovým rastrem v horní části zasklení, a to „bez ozdob a ornamentů“. Hlavní vstup v hluboké portálové nice s předloženým schodištěm je tedy situován v severním průčelí směřujícím k továrně. Vnitřní schodiště vede do terasového patra z velké, dřevem vykládané haly. Schodiště samotné je široce točité z dubového dřeva a s monumentálním zábradlím. Čistota domu, účelnost puristická krása a vysoká architektonická kvalita je čitelná z dobových fotografií, kdy je vila „vrostlá“ do okolní zahrady a tvoří s ní jeden přirozený celek.

Stavba je realizována zřejmě v období od jara do podzimu 1914, přičemž projekt mohl vzniknout ještě v roce 1913 nebo nejpozději na počátku roku 1914. Rok 1914 jako rok vzniku stavby potvrzuje také nedávno objevený český vlastnoruční zápis hrušovanského starosty Františka Adlera: „Vysvědčení. Od představenstva obce Hrušovanské se tímto dosvědčuje, že nově utvořené stav. část. čís. 268 ve vl. č. 126 v Hrušovanech jest vystavěn dům, kterýž obdržel pop. čís. 214 a dává se svolení, aby tento dům pop. čís. 214 na staveb. část. čís. 268 ve vlož. čís. 126 v Hrušovanech v knize pozemkové vyznačen byl. V Hrušovanech dne 5. října 1914. Fr. Adler v. r., starosta.“

I přes optimální situované rodinné vily v daných podmínkách, nenašel Viktor Bauer v obci Hrušovany u Brna uspokojení, přestože vilu pozitivně hodnotil a byl s ní spokojený včetně navazující zahrady. V lednu 1919 Bauer Loosovi napsal: „Vážený pane architekte! Možná Vás bude zajímat, že ve Vámi postavené a v horním patře také zařízené vile v Hrušovanech již nějaký čas bydlím, a sice se svou ženou a dětmi. Teprve dlouhodobým pobytem v tomto domě jsme si uvědomili, kolik moderního komfortu jste do něj vložil. Kdyby dům nestál uprostřed kulturní pustiny, ale např. v Grinzingu pod Bellevue s vyhlídkou na Vídeň, bylo by to přirozeně ještě nesrovnatelně příjemnější. Ovšem tam (tj. v Hrušovanech) působí kontrast tím spíše silněji. (…). Chtěl jsem Vás poprosit, abyste si prohlédl vilu v Hrušovanech již plném provozu, ale díky bídnému železničnímu spojení po Vás nemohu dost dobře žádat, abyste cestoval do Brně, popř. do Hrušovan. Se srdečnými pozdravy. Váš oddaný V. v. Bauer.“

Viktor Bauer s rodinnou bydlel v hrušovanské vile asi do roku 1924, kdy se stal ředitelem rafinerie Ing. Oskar Skalník, který se zřejmě nastěhoval do vily po něm. Vila v Hrušovanech je jediným Loosem navrženým rodinným domem, který byl ve druhém desetiletí 20. století realizován mimo Vídeň. Vedle interiéru jídelny v Bauerově brněnském zámečku (dnes v areálu výstaviště) z roku 1925 je také prakticky jeho jediným větším dílem na Moravě. Její plánová dokumentace však doposud nebyla objevena. Součástí návrhu Loose pravděpodobně byl také návrh interiérového zařízení domu. Kromě jediné fotografie vstupní haly ale není známo ani její interiérové vybavení.

V roce 1923 byla hrušovanská rafinerie pronajata akciové společnosti pro cukrovarský průmysl v Hodoníně. V říjnu 1928 byla v cukrovaru zastavena výroba a celý provoz byl uzavřen, pravděpodobně v důsledku krize. Firma zcela nezanikla, ale částečně sfúzovala s cukrovarem ve Skřivanech ve východních Čechách. Později sloužily tovární objekty jako skladiště a v roce 1944 je koupily rakouské pivovary Gösser a Schwechat. Později zde byla soustředěna výroba panelových konstrukcí. Po roce 1948 byl majetek Bauerovy rodiny znárodněn. V roce 1957 přebral areál bývalého cukrovaru n. p. Svit Gottwaldov a zavedl zde výrobu obuvi a zaměstnával až 2500 pracovníků.

Až do roku 1968 se vila dochovala v poměrně neporušeném stavu. Jeho přízemí bylo sice částečně upraveno pro potřebu lékařských ordinací n.p. Svit a patro rozděleno na dvě bytové jednotky. V roce 1968 byla tato vynikající památka moderní architektury poničena. Mimo necitlivé zásahy v interiéru byla vila znehodnocena zastavěním terasy, dále byly opatřeny nestylovými, době poplatnými okenními rámy. Rovněž byla vysazena původní dřevěná okna. Po mediálním apelu na takovéto neodborné konání byla okna na své místo vrácena, ale již v podobě velmi špatných a rozměrově nepřesných replik. Ta původní zřejmě nepřežila válení se na společné hromadě (tj. byly přistavěny ocelové schody, „vkusně“ opláštěné kopilotem), která byla po roce 2000 tehdejším majitelem odstraněna. V roce 1987 byla vila dále znehodnocena trocbarevnou tvrdou omítkou. Firma Botex, vlastník domu, byla od roku 1997 v likvidaci, neměla prostředky na údržbu a budova chátrala. Po několika letech byla útočištěm bezdomovců a squatterů. Vnitřek domu byl poničen. Následně byl dům ve vlastnictví fyzické osoby. 

V roce 2020 byl objekt odkoupen obcí, která má záměr kompletní rekonstrukce do původního stavu. Vila je jedinou památkově chráněnou funkcionalistickou stavbou v okresu Brno - venkov a je vedena v seznamu kulturních nemovitých památek pod číslem 17683/7-7082.

Loosova vila

 

 

Go to top